Demokracie je diskuse.
T. G. Masaryk

Absolventka Kamila: „To nejlepší si účastníci odnesou do života“

24.3.2015

Seznamte se se zkušenostmi Kamily Prouskové, účastnice našeho projektu v roce 2005, dlouholeté lektorky a pověstné „slečny v bílém tričku“ ze školení.

Kde ses poprvé setkala s debatováním?

Poprvé jsem se s debatováním setkala v naší rodině. 🙂 Ale s debatou, která by měla jasně daná pravidla jsem se poprvé setkala až v Agoře.

Co tě vedlo k tomu stát se účastnící a následně lektorkou debatování?

Účastnila jsem se semináře Cestou do Parlamentu (dnes Studentská Agora) na naší škole a velmi mne to zaujalo. Reprezentovala jsem naší školu, vyhráli jsme a ještě jsem získala cenu pro jedno ze tří nejlepších debatérů. Pak jsem si dala rok pauzu na maturitu, příjímačky na VŠ a takové ty další nepodstatné věci a pak se k soutěži vrátila, tentokrát již jako lektorka. Debatování mě zaujalo i jako výuková metoda a podpořilo můj zájem o pedagogiku (kterou jsem vystudovala na FF UK).

Jak využíváš debatování v běžném životě? Jak ti pomáhá?

S trochou nadsázky se dá říct, že debatuji každý den. V současné době zejména s mými třemi dětmi, ti jsou mi zdatnými oponenty. Zároveň učím debatní seminář na gymnáziu. Možná za ještě důležitější dovednosti, než debatovat, považuji schopnost představit si situaci, problém z druhé strany, rychle myslet a formulovat své myšlenky, aktivně naslouchat – tyto dovednosti využívám prakticky neustále a snažím se v nich zdokonalovat.

Jak hodnotíš úroveň debatování v ČR? Co jsou jeho silné stránky a na čem by se mělo ještě zapracovat?

Myslím, že ve schopnosti kultivovaně a efektivně debatovat jsou obrovské rozdíly. Mezi jednotlivci i mezi skupinami lidí. Například ve veřejné sféře, mezi politiky a novináři, jsou špičkový profesionálové, kterým je radost naslouchat. Bohužel se vyskytují i příklady ryze negativní (asi nemá cenu jmenovat) a je dobře, že na ně společnost reaguje odmítavě. Kéž by posloužily alespoň jako odstrašující příklad, vůči kterému se můžeme vymezit vlastním kultivovaným projevem.

Co si myslíš o Studentské Agoře? Jak jsi jí vnímala jako účastnice, jako lektorka a jak ji vnímáš teď?

Jsem ráda, že Studentská Agora funguje již řadu let a doufám, že bude fungovat i nadále. Za ty roky se jí zúčastnilo nemalé množství studentů a učitelů, a kdyby jen u části z nich dokázala trochu vylepšit komunikační dovednosti a prohloubit v nich zájem a veřejné dění, bylo by to úžasné.

Jako účastnice jsem byla nadšená a měla jsem pocit, že dobře se připravit a debatovat je velmi obtížné. Jako lektorka a porotkyně jsem zjistila, že porotcovat debatu může být ještě obtížnější. Teď s jistým odstupem si stále více uvědomuji, že to nejdůležitější opravdu není, kdo zvítězí, ale zda si účastníci odnesou nějakou zkušenost i do dalšího života a jsou schopni ji dále využívat a rozvíjet.

Co bys doporučila jejím účastníkům (studentům i pedagogům) a realizačnímu týmu?

Aby se nebáli být sami k sobě tvrdí, nároční, učili se z vlastních chyb, byli sebekritičtí, uměli přijímat konstruktivní kritiku a brali celou Studentskou Agoru jako mimořádnou možnost se o sobě něco dozvědět a rozvíjet své dovednosti, které mohou uplatnit po zbytek života.

Ale aby byli zároveň velmi shovívaví ke svým kolegům, učitelům a porotcům, protože nikdo není dokonalý a v komunikaci si všichni mají stále co učit. A cílem debaty by nemělo být oponenty urazit, ztrapnit, ale zvítězit nad nimi silnými argumenty a kultivovaným projevem. Trocha empatie není projevem slabosti, ba naopak.

Kdo je Kamila Prousková a co dneska dělá?

Nyní jsem na rodičovské „dovolené“. Vzhledem k tomu, že mám 3 děti (4,5 , 2,5, a 0,5 roku) mi na lektorování nebo jiné pracovní uplatnění nezbývá mnoho sil a času. Ale když se naskytne příležitost, snažím se studentům a účastníkům Studentské Agory pomoci s rozvojem jejich komunikačních dovedností.